Recenze JBL E45BT: Týden s Bluetooth sluchátky mi rozvázal ruce
29.11.2017
„Terezo, mám tu pro vás zajímavý produkt na recenzi. Sluchátka JBL E45BT! Berete?“, psal mi kolega a já si v duchu říkala, co asi tak může být na sluchátkách zajímavého. A co já s nimi budu dělat. Nasadím si je na uši a poslechnu si pár písniček, hm… To jsem ale ještě nevěděla, jak si je zamiluju!
Přišla jsem si je následující den vyzvednout s malou kabelkou přes rameno. Vždyť jde o sluchátka, ta se vejdou i do kapsy. Do ruky jsem ovšem dostala pořádnou krabici. „Sluchátka, jak pro Otíka z Vesničko má středisková“, říkám si. Chyba lávky.
Seznamování s doplňkem outfitu
Hned v tramvaji jsem je rozbalila a spatřila elegantní kousek, který bude ladit s každým outfitem. No jo, pracuji sice v DATARTu, ale pořád jsem holka. Pás, který máte přes hlavu je tkaninový, což je mnohem lepší než lesklý a klouzavý plast. Sluchátka jsou k dostání dokonce ve více barevných variantách. Černou sice sladíte se vším, ovšem třeba výrazná červená je velmi originální a působivá. Právě tu bych si vybrala já.
Na krabici jsem si přečetla, že jde o bezdrátový kousek, který funguje na principu Bluetooth, což znamená: žádné zamotávání kabelů! Hurá! A také je v nich přímo zabudovaný mikrofon, ovládání hlasitosti a jsou kompatibilní s jakýmkoli zařízením. To nezní vůbec špatně.
V balení jsem našla:
- Sluchátka JBL E45BT (nečekaně)
- Kabel na přenos zvuku 3,5 mm
- Nabíjecí USB kabel
- Brožuru s manuálem
Svítí modrá, funguje to!
Jejich instalaci jsem si nechala raději na později, abych v klidu nastudovala manuál. Ale to nebylo třeba, zvládla by to i moje babička bez brýlí. Prostě stačí jedním čudlíkem zapnout sluchátka, pak taky Bluetooth na telefonu, tabletu či notebooku, přístroje pouhým kliknutím spárovat a už to hraje. Ve sluchátkách se ozve krátký zvuk jako signalizace, že vše běží, bílá diodka zmodrá, a vy si můžete pustit hudbu či cokoli jiného.
„Ty jo, ale co když se mi teď na sluchátka napojí přes Bluetooth někdo jiný a začne mi do uší pouštět něco nevhodného?“, strašila jsem samu sebe. Zbytečně. Sluchátka lze spárovat sice velmi jednoduše, ale v daný okamžik pouze na jedno zařízení. A tak si v pohodě pohlídáte, že ono zařízení bude právě to vaše.
Připrav si noty, Ludvíku
Jak lépe otestovat zvuk než klasikou? Metal si já pouštět rozhodně nebudu, ale Beethoven to jistí. A tak jsem první den sluchátka nijak nešetřila hned jsem je vyzkoušela na té pro mě nejkrásnější skladbě všech dob: Pro Elišku.
Nalaďte se na mou vlnu, a pusťte si tu krásu také:
Nádhera! Já sice nejsem žádný hudební expert, ale tohle si náramně užívám. Dokonale slyším ty krásné tóny, jako by stál klavír vedle mě. Zvuk je tedy parádní a hezky hlasitý. Kam se hrabou nějaké pecky.
Ach ta pohodlnost!
Zvuk jede. I mikrofon funguje velmi dobře na to, že není přímo u úst. Mě ovšem nejvíce nadchlo to pohodlí. A nemyslím tím jen to, že mi sluchátka skvěle sedí díky nastavitelné velikosti a příjemným polštářkům na uši. Mluvím hlavně o tom „bezdrátu“.
Nemusela jsem je sundat celý týden testování. No dobře, spát jsem v nich nechodila, to by mě asi vážně trochu tlačilo. Ale měla jsem období „alergie na lidi“, kdy se co nejvíce straním kontaktu s lidmi, protože nemám prostě náladu. Znáte to taky? A právě na tuto dobu jsou taková perfektní sluchátka jako stvořená. Nasadila jsem si je tedy v pondělí ráno a až v pátek před výletem do přírody jsem si je sundala.
Zdrojem zvuku mi byl můj notebook. Já však mohla pobíhat po celém bytě, aniž bych mistry Beethovena, Vivaldiho nebo Chopina přerušovala. Vařila jsem s nimi večeři, čistila si zuby, četla knížku v obýváku, a zároveň jsem nemusela rušit sousedy hlasitou hudbou a oni nerušili mě hlasitými dětmi.
Záchrana v MHD
Pro introverty jako jsem já je nacpané MHD obrovský strašák. Lidi, randál, narušení osobního prostoru. Ale občas vyjít ven musíme. S JBL! jsem ovšem přežila i pražské metro ve čtyři odpoledne. Mohla jsem je zesílit, jak jsem potřebovala, a stále nebyl zvuk na maximum. A nerozhodila mě ani parta cizinců, která na Můstku naplnila celý vagón. To byl teprve test!
Po vystoupení jsem potřebovala probrat něco převelice důležitého se svou kamarádkou po telefonu. Stiskla jsem tedy tlačítko, kterým jsem přepnula hudbu na mikrofon a mohly jsme začít. Povídaly jsme a povídaly a já si přitom mohla prohlížet oblečení v krámu, jelikož jsem díky sluchátkům měla obě ruce volné jako u handsfree.
Sluchátka se nevybila ani po celém dni ve městě. A ani po dalších třech. Vydrží více než 16 hodin a nabitá jsou pak za dvě hodinky pomocí přiloženého USB kabelu. Kabel na přenos zvuku s koncovkou 3,5 mm jack je obalený textilem, který brání ostrému zlomení – určitě proto hodně vydrží.
Kvalita holt něco stojí
Sluchátka JBL E45BT se mi nebude chtít vracet. Když jsem se ale mrkla, za kolik bych si mohla pořídit svá vlastní, nadšená jsem nebyla. Nejsem hudební závislák, takže levnější varianta JBL T450BT by mi určitě stačila taky. Zvuk mají kvůli menším měničům slabší a výdrž se zkrátila, ale ušetřila bych. Rozhodně ale doporučuji vyzkoušet oboje – jestli poznáte rozdíl v akustice, jděte do E45BT. Dostanete velice kvalitní kousek, který nebudete chtít sundat z hlavy.
Klady (+):
+ Špičkový zvuk
+ Funguje jako handsfree
+ Nikde se nepletou kabely
+ Dlouhá výdrž
Zápory (-):
- Vyšší cena
Seznamování s doplňkem outfitu
Hned v tramvaji jsem je rozbalila a spatřila elegantní kousek, který bude ladit s každým outfitem. No jo, pracuji sice v DATARTu, ale pořád jsem holka. Pás, který máte přes hlavu je tkaninový, což je mnohem lepší než lesklý a klouzavý plast. Sluchátka jsou k dostání dokonce ve více barevných variantách. Černou sice sladíte se vším, ovšem třeba výrazná červená je velmi originální a působivá. Právě tu bych si vybrala já.
Na krabici jsem si přečetla, že jde o bezdrátový kousek, který funguje na principu Bluetooth, což znamená: žádné zamotávání kabelů! Hurá! A také je v nich přímo zabudovaný mikrofon, ovládání hlasitosti a jsou kompatibilní s jakýmkoli zařízením. To nezní vůbec špatně.
V balení jsem našla:
- Sluchátka JBL E45BT (nečekaně)
- Kabel na přenos zvuku 3,5 mm
- Nabíjecí USB kabel
- Brožuru s manuálem
Svítí modrá, funguje to!
Jejich instalaci jsem si nechala raději na později, abych v klidu nastudovala manuál. Ale to nebylo třeba, zvládla by to i moje babička bez brýlí. Prostě stačí jedním čudlíkem zapnout sluchátka, pak taky Bluetooth na telefonu, tabletu či notebooku, přístroje pouhým kliknutím spárovat a už to hraje. Ve sluchátkách se ozve krátký zvuk jako signalizace, že vše běží, bílá diodka zmodrá, a vy si můžete pustit hudbu či cokoli jiného.
„Ty jo, ale co když se mi teď na sluchátka napojí přes Bluetooth někdo jiný a začne mi do uší pouštět něco nevhodného?“, strašila jsem samu sebe. Zbytečně. Sluchátka lze spárovat sice velmi jednoduše, ale v daný okamžik pouze na jedno zařízení. A tak si v pohodě pohlídáte, že ono zařízení bude právě to vaše.
Připrav si noty, Ludvíku
Jak lépe otestovat zvuk než klasikou? Metal si já pouštět rozhodně nebudu, ale Beethoven to jistí. A tak jsem první den sluchátka nijak nešetřila hned jsem je vyzkoušela na té pro mě nejkrásnější skladbě všech dob: Pro Elišku.
Nalaďte se na mou vlnu, a pusťte si tu krásu také:
Nádhera! Já sice nejsem žádný hudební expert, ale tohle si náramně užívám. Dokonale slyším ty krásné tóny, jako by stál klavír vedle mě. Zvuk je tedy parádní a hezky hlasitý. Kam se hrabou nějaké pecky.
Ach ta pohodlnost!
Zvuk jede. I mikrofon funguje velmi dobře na to, že není přímo u úst. Mě ovšem nejvíce nadchlo to pohodlí. A nemyslím tím jen to, že mi sluchátka skvěle sedí díky nastavitelné velikosti a příjemným polštářkům na uši. Mluvím hlavně o tom „bezdrátu“.
Nemusela jsem je sundat celý týden testování. No dobře, spát jsem v nich nechodila, to by mě asi vážně trochu tlačilo. Ale měla jsem období „alergie na lidi“, kdy se co nejvíce straním kontaktu s lidmi, protože nemám prostě náladu. Znáte to taky? A právě na tuto dobu jsou taková perfektní sluchátka jako stvořená. Nasadila jsem si je tedy v pondělí ráno a až v pátek před výletem do přírody jsem si je sundala.
Zdrojem zvuku mi byl můj notebook. Já však mohla pobíhat po celém bytě, aniž bych mistry Beethovena, Vivaldiho nebo Chopina přerušovala. Vařila jsem s nimi večeři, čistila si zuby, četla knížku v obýváku, a zároveň jsem nemusela rušit sousedy hlasitou hudbou a oni nerušili mě hlasitými dětmi.
Záchrana v MHD
Pro introverty jako jsem já je nacpané MHD obrovský strašák. Lidi, randál, narušení osobního prostoru. Ale občas vyjít ven musíme. S JBL! jsem ovšem přežila i pražské metro ve čtyři odpoledne. Mohla jsem je zesílit, jak jsem potřebovala, a stále nebyl zvuk na maximum. A nerozhodila mě ani parta cizinců, která na Můstku naplnila celý vagón. To byl teprve test!
Po vystoupení jsem potřebovala probrat něco převelice důležitého se svou kamarádkou po telefonu. Stiskla jsem tedy tlačítko, kterým jsem přepnula hudbu na mikrofon a mohly jsme začít. Povídaly jsme a povídaly a já si přitom mohla prohlížet oblečení v krámu, jelikož jsem díky sluchátkům měla obě ruce volné jako u handsfree.
Sluchátka se nevybila ani po celém dni ve městě. A ani po dalších třech. Vydrží více než 16 hodin a nabitá jsou pak za dvě hodinky pomocí přiloženého USB kabelu. Kabel na přenos zvuku s koncovkou 3,5 mm jack je obalený textilem, který brání ostrému zlomení – určitě proto hodně vydrží.
Kvalita holt něco stojí
Sluchátka JBL E45BT se mi nebude chtít vracet. Když jsem se ale mrkla, za kolik bych si mohla pořídit svá vlastní, nadšená jsem nebyla. Nejsem hudební závislák, takže levnější varianta JBL T450BT by mi určitě stačila taky. Zvuk mají kvůli menším měničům slabší a výdrž se zkrátila, ale ušetřila bych. Rozhodně ale doporučuji vyzkoušet oboje – jestli poznáte rozdíl v akustice, jděte do E45BT. Dostanete velice kvalitní kousek, který nebudete chtít sundat z hlavy.
Klady (+):
+ Špičkový zvuk
+ Funguje jako handsfree
+ Nikde se nepletou kabely
+ Dlouhá výdrž
Zápory (-):
- Vyšší cena