TEST: Bezdrátové pohodlí
Computer
01.10.2020
Herní sluchátka bez drátu jsou periferií, kde tuto vlastnost oceníte snad ještě víc než u myši. Není nic horšího než zasekávající se kabel, který vám škube hlavou Díky dlouhé výdrži už nemusí být problém ani časté nabíjení.
Čím se budou lišit herní sluchátka od těch neherních? V cenové skupině do tisícovky maximálně použitými barvičkami a případným podsvícením. Zvuk bude stále podprůměrný a příliš si neužijete hraní či sledování filmů a už vůbec ne poslech hudby. Rozdíly ve zvuku se začínají objevovat až ve vyšších cenových kategoriích, kde výrobci ladí sluchátka do výraznější V charakteristiky, která znamená větší basy i výšky. Ve hrách (a stejně tak ve filmech) to přináší hlavně hutnější a silnější efekty, hráči navíc ocení zřetelnější ruchy, jako jsou kroky. Zároveň se tady začínají objevovat pokročilé aplikace pro správu sluchátek, kde kromě ekvalizéru najdeme i několik profilů či nastavení již zmíněného podsvícení.
Herní sluchátka ale musí splňovat ještě jedno důležité kritérium – maximálně pohodlné nošení pro několikahodinové hraní v kuse. O to se postará jak ergonomie konstrukce, tak použité výstelky náušníků a hlavového oblouku. My jsme ale zařadili vlastnost, která k pohodlnému nošení rovněž výrazně přispěje – bezdrátový přenos.
Bez adaptéru ani ránu
Bezdrát už není mezi hráči sprosté slovo a ani ti profesionální se nezdráhají využívat kompletně bezdrátové periferie. Musí ale jít o modely, které se poperou s největší slabinou – odezvou. Ať už jde o myš, klávesnici, nebo sluchátka, zpoždění musí být co možná nejmenší a ideálně s nepostřehnutelným rozdílem oproti drátové variantě. Všude to znamená jediné – využití proprietární rádiové technologie, která v drtivé většině znamená frekvenci 2,4 GHz a používání bezdrátového adaptéru do USB.
Pouze jediný model k tomuto přenosu přidal i univerzální Bluetooth – vítězný JBL Quantum 800. V tomto případě jde ale především o možnost pro použití s mobilními zařízeními, nenáročné hraní na konzoli nebo připojení k Apple TV pro sledování filmů.
Většina adaptérů stále využívá standardní konektor USB-A, pouze SteelSeries a Asus zvolili modernější USB-C. Zároveň však přidávají do balení redukci pro případ, že tímto konektorem nedisponujete. Výhodou dané varianty je i možnost připojit taková sluchátka k mobilnímu zařízení v případě, že bezdrátový přenos zvuku podporují.
Nevýhodou jsou samozřejmě rozměry, kdy jde stále o adaptéry velikosti flashky. Pouze SteelSeries zvolil modelu Arctis 1 pro Xbox One kompaktní adaptér s konektorem otočeným o 90° pro pohodlnější připojení právě k mobilním zařízením, jako je třeba Nintendo Switch.
Jedinou a čím dál menší nevýhodou bezdrátu zůstává nutnost nabíjení vestavěného akumulátoru. Stálé vylepšování všech technologií – ať už komunikačních čipů, nebo samotných baterií – ale vyústilo ve výdrž, která znamená desítky hodin fungování bez připojení k nabíječce. U modelu od Sennheiseru dokonce hovoří výrobce o výdrži sta hodin. My jsme naše testování přerušili po dvoudenním přehrávání hudby bez přestávky se zbývající kapacitou kolem 40 %. I z toho je patrné, že sluchátka budete mnohdy nabíjet pouze jednou týdně či ještě s nižší frekvencí. Pokud je zrovna budete potřebovat, lze je jednoduše připojit k počítači a využívat v drátovém režimu do okamžiku, než dojde k nabití. Výhodnější je ale sledovat stav baterie (k čemuž notně přispívají notifikace ovládací aplikace nebo jiná signalizace) a nabití přes noc běžnou nabíječkou.
Třetí variantu jsme si otestovali u headsetu HyperX, který nabízí bezdrátové nabíjení. Ty stačí po sejmutí hlavy odložit na nabíjecí podložku a stav baterie žádným způsobem neřešit. Snad tento způsob zaujme ještě další výrobce a bezdrátové nabíjení zamíří i do tohoto segmentu. Právě u sluchátek dává větší smysl než třeba u myší, kde bezdrátové dobíjení představil před několika lety Logitech.
Bez výjimky uzavřená
Když jsme testovali herní headsety před dvěma lety, objevili se v našem srovnání i zástupci otevřených sluchátek. Ta mohou mít výhodu lepšího podání zvuku bez rizika kelímkového efektu, zároveň ale netlumí okolní zvuky. A okolí zároveň slyší většinu z toho, co vy. Aktuálně tak v kategorii herních bezdrátových sluchátek neexistuje otevřený model. Circumaurální headsety, které obepínají ucho, jsou náchylné na několik ergonomických parametrů, které musí splňovat pro pohodlné nošení. Především jsou to náušníky s dostatečnou výstelkou, nejčastěji z pěny s paměťovým efektem. Díky tomu sluchátko dobře obepne ucho, odfiltruje okolní zvuky, zároveň ale výrazně netlačí. To je případ levných headsetů, které mohou mít náušníky vycpány různými typy molitanu.
Výhodou pro hraní v létě je potom možnost měnit náušníky – pokud obětujete mírně zhoršené utlumení okolních zvuků, je možné nainstalovat průdušnější náušníky s textilním povrchem. Ani v jednom z našich případů ale výrobce druhé náušníky do balení nepřidává, a je nutné je dokoupit (pokud je nabízí).
Osobně mám při dlouhodobějším nošení největší problém s bolestí pod hlavovým obloukem, kterým se sluchátka opírají o hlavu. Velkou výhodou je proto co možná nejširší oblouk, který tento tlak rozloží na větší plochu. Ukázkou ideálního řešení jsou sluchátka Sennheiser, která pro pohodlné nošení nepotřebují ani přehnaně tlustou vycpávku – stačilo oblouk rozdvojit a celkově jej tak zešířit. Naopak pokud vám dělají potíže bolesti z boků hlavy, je potřeba zvolit sluchátka s dodatečně širokými mušlemi a zároveň nikterak přehnaným bočním přítlakem. Bohužel výrobci upustili od stavitelného hlavového oblouku i v tomto směru.
7.1? Ale kdeže…
Na krabicích sluchátek, nehledě na cenovku, často najdete nápisy slibující prostorový zvuk, osm kanálů a jiné marketingové výkřiky. Pravda je ale taková, že u tradičních sluchátek s jedním měničem pro každé ucho nelze opravdový prostorový zvuk vytvořit. Teď se hodí namítnout, že ve hře jde i s obyčejnými sluchátky jasně určit směr, z kterého zvuk přichází. Na tom však nemají zásluhu geniální výrobci, ale vývojáři her (respektive herních enginů), kteří umí s prostorem pracovat stejně, jako se děje při zpracování zvuku naším mozkem. Dokážou tak simulovat třeba zpoždění mezi tím, kdy zvuk přicházející z pravé strany nejdříve dopadne na bubínek pravého ucha a až s několika milisekundovým zpožděním do toho levého. Tam navíc může být mírně zkreslený, protože zároveň překonal překážku v podobě naší hlavy. Výraznější efekty potom přidávají pro rozpoznání zvuků na předozadní ose.
Pokud na sluchátkách nebo v ovládací aplikaci najdete tlačítko na aktivaci prostorového zvuku, stane se zpravidla jediné – v ekvalizéru se extrémně přidá na výškách. Tím dojde k výraznému zkreslení zvuku, kde jsou ale patrnější ruchy, jako je krok, přebití nebo třeba zamíření z odstřelovačkou v Counter-Strike. Pro dlouhodobé použití je to však natolik otravné, že s tímto nastavením pravděpodobně hrát nebudete.
Naopak za pokrok v kategorii integrovaných mikrofonů si výrobci zaslouží vysmeknout poklonu. I do sluchátek kolem třech tisíc montují mikrofony, které se zvukovou kvalitou začínají přibližovat specializovaným klopovým mikrofonům. Patrné je to dobře jak na frekvenčním rozsahu, tak absenci slyšitelného šumu.
JBL Quantum 800
Pokud si u vítězných sluchátek JBL odmyslíme podsvícení (které lze rychle vypnout), není potřeba tento model nazývat herním. Jde totiž o univerzální headset, který stejně dobře poslouží i pro poslech hudby a sledování filmů. V prvním případě samozřejmě nečekejte přesný analytický zvuk – díky ladění mu vyhovují tvrdší žánry, kde najdou uplatnění přesné a zároveň hutné basy. To zároveň oceníte při sledování filmů, a především ve hrách. Tam přináší Quantum 800 výrazný zážitek, který může po delší době zkazit pouze vyšší hmotnost sluchátek. Na druhé straně jsou ale příjemná, za což vděčí velkorysé výstelce náušníků, která má bezmála tři centimetry a hlavě se díky paměťové pěně perfektně přizpůsobí. O kus vyšší výstelku by si naopak zasloužil hlavový oblouk.
JBL jsou jediná sluchátka, která vedle proprietárního rádiového přenosu využívají i univerzální Bluetooth. To se bude hodit právě při sledování filmů nebo poslechu hudby – pro hraní her není ideální vinou mírně opožděného zvuku, který stále není ve Windows jednoduché sesynchronizovat. A pokud se rozhodnete se sluchátky cestovat či je využívat v hlučnější domácnosti, dojde i na aktivní potlačení zvuku, které opět má Quantum jako jediné v testu.
+ Velmi pohodlné náušníky
+ Celková kvalita zvuku
+ S Bluetooth a ANC
- Vyšší hmotnost
- Kratší výdrž na baterii i bez podsvícení
Ďalšie výsledky testovaných slúchadiel nájdete v časopise Computer 09/2020
Jak jsme testovali
Testování v kategorii Kvalita zvuku probíhalo při třech různých scénářích. Tím prvním byly logicky hry, kde jsme vsadili na osvědčené duo z minulého testu – Counter Strike: Global Ofensive a PubG. Zatímco v druhém případě jsme se věnovali prostému hraní, u CS jsme kromě toho využili i speciální mapu připravenou pro testování prostorového zvuku. Najdete ji ve Steam Workshop pod názvem Audio Test Chamber. Tady lze zapínat zvuky a ruchy ze hry a posuzovat, jak dobře slyšitelné jsou v různých směrech. Právě to rozhodovalo o hodnocení podání prostoru. Vedle několika testovacích skladeb z mnoha žánrů jsme sluchátka podrobili i filmovému testu. Oblíbeným je především druhý díl Pána prstenů a Bitva o Helmův žleb. Začátek bitvy a ryk vojska Železného pasu se zkrátka neomrzí.
Do hodnocení jsme zahrnuli i případné pazvuky, které by se ve sluchátcích vyskytovaly. Jde o parazitní zvuky, jež má na starost třeba vrzající hlavový oblouk nebo tření plastu o plast v kloubu náušníku. V naší cenové kategorii se však až na jedinou drobnou výjimku nic podobného neobjevilo. Do kvality zvuku jsme zároveň zahrnuli i hodnocení mikrofonu, kdy jsme pro záznam využili nástroje Audacity. Vedle čistoty hlasu jsme posuzovali také úroveň šumu a rozsah mikrofonu.
Další kategorií se shodnou váhou 35 % jako v případě kvality zvuku bylo Ovládání a připojení. Kromě regulace hlasitosti a ovládání mikrofonu jsme tady ohodnotili i přehlednost a funkčnost dodávané aplikace. Ta musí podporovat správu několika profilů, chybět nesmí ekvalizér, a pokud jsou sluchátka vybavena podsvícením, musí obsahovat jeho ovládání včetně kompletního deaktivování. To je v naší kategorii bezdrátových headsetů důležité – výrazně totiž může ovlivnit výdrž na baterii. Plusové body jsme rovněž přidali modelu, který vedle proprietárního rádiového přenosu používá i univerzální Bluetooth, jež může posloužit pro připojení k mobilním zařízením, konzolím nebo třeba chytrému televizoru.
Nejdůležitějším parametrem této kategorie hodnocení ale samozřejmě byla výdrž na baterii. Tu jsme testovali po sladění sluchátek na co možná nejvíc shodnou hlasitost nepřetržitým přehráváním hudby. A jelikož některá sluchátka si poradí s celodenním přehráváním a rekordman Sennheiser dokonce s několikadenním, nebylo realizovatelné postupné testování jednotlivých modelů. Proto jsme využili malou užitečnou aplikaci Audio Router, která zvuk každého běžícího procesu může odeslat na jiný zvukový výstup. Takto jsme z několika záložek v prohlížeči přehrávali hudební smyčky z YouTube a pomocí automatického snímání obrazovky zjistili, kdy se sluchátka po vybití z Audio Routeru odpojila.
I přes tuto testovací anabázi je ale třeba brát naměřené časy s rezervou a o kus důležitější než absolutní hodnoty jsou pro náš test poměry a také porovnání s udávanými hodnotami výrobců. Tady se odchylka většinou pohybovala kolem jedné pětiny až čtvrtiny. Na výdrž má velký vliv jak zvolená hlasitost nebo vybraný efekt podsvícení, tak i doba nečinnosti, po které dochází k automatickému uspání. Zatímco u jednoho modelu je to půlhodina, u dalšího to může být deset minut. Pak se v závislosti na četnosti použití a odložení bez ručního vypnutí bude naše naměřená doba výrazně lišit.
Poslední kategorie Ergonomie potom obsahuje především hodnocení toho, jak pohodlná jsou sluchátka po několika hodinách nošení. Velkou roli hrají výstelky náušníků a hlavového oblouku, ale i zvolené tvary nebo boční přítlak mušlí. A nechybí tady ani izolace od okolních zvuků nebo polohovatelnost mikrofonu.
Herní sluchátka ale musí splňovat ještě jedno důležité kritérium – maximálně pohodlné nošení pro několikahodinové hraní v kuse. O to se postará jak ergonomie konstrukce, tak použité výstelky náušníků a hlavového oblouku. My jsme ale zařadili vlastnost, která k pohodlnému nošení rovněž výrazně přispěje – bezdrátový přenos.
Bez adaptéru ani ránu
Bezdrát už není mezi hráči sprosté slovo a ani ti profesionální se nezdráhají využívat kompletně bezdrátové periferie. Musí ale jít o modely, které se poperou s největší slabinou – odezvou. Ať už jde o myš, klávesnici, nebo sluchátka, zpoždění musí být co možná nejmenší a ideálně s nepostřehnutelným rozdílem oproti drátové variantě. Všude to znamená jediné – využití proprietární rádiové technologie, která v drtivé většině znamená frekvenci 2,4 GHz a používání bezdrátového adaptéru do USB.
Pouze jediný model k tomuto přenosu přidal i univerzální Bluetooth – vítězný JBL Quantum 800. V tomto případě jde ale především o možnost pro použití s mobilními zařízeními, nenáročné hraní na konzoli nebo připojení k Apple TV pro sledování filmů.
Většina adaptérů stále využívá standardní konektor USB-A, pouze SteelSeries a Asus zvolili modernější USB-C. Zároveň však přidávají do balení redukci pro případ, že tímto konektorem nedisponujete. Výhodou dané varianty je i možnost připojit taková sluchátka k mobilnímu zařízení v případě, že bezdrátový přenos zvuku podporují.
Nevýhodou jsou samozřejmě rozměry, kdy jde stále o adaptéry velikosti flashky. Pouze SteelSeries zvolil modelu Arctis 1 pro Xbox One kompaktní adaptér s konektorem otočeným o 90° pro pohodlnější připojení právě k mobilním zařízením, jako je třeba Nintendo Switch.
Jedinou a čím dál menší nevýhodou bezdrátu zůstává nutnost nabíjení vestavěného akumulátoru. Stálé vylepšování všech technologií – ať už komunikačních čipů, nebo samotných baterií – ale vyústilo ve výdrž, která znamená desítky hodin fungování bez připojení k nabíječce. U modelu od Sennheiseru dokonce hovoří výrobce o výdrži sta hodin. My jsme naše testování přerušili po dvoudenním přehrávání hudby bez přestávky se zbývající kapacitou kolem 40 %. I z toho je patrné, že sluchátka budete mnohdy nabíjet pouze jednou týdně či ještě s nižší frekvencí. Pokud je zrovna budete potřebovat, lze je jednoduše připojit k počítači a využívat v drátovém režimu do okamžiku, než dojde k nabití. Výhodnější je ale sledovat stav baterie (k čemuž notně přispívají notifikace ovládací aplikace nebo jiná signalizace) a nabití přes noc běžnou nabíječkou.
Třetí variantu jsme si otestovali u headsetu HyperX, který nabízí bezdrátové nabíjení. Ty stačí po sejmutí hlavy odložit na nabíjecí podložku a stav baterie žádným způsobem neřešit. Snad tento způsob zaujme ještě další výrobce a bezdrátové nabíjení zamíří i do tohoto segmentu. Právě u sluchátek dává větší smysl než třeba u myší, kde bezdrátové dobíjení představil před několika lety Logitech.
Bez výjimky uzavřená
Když jsme testovali herní headsety před dvěma lety, objevili se v našem srovnání i zástupci otevřených sluchátek. Ta mohou mít výhodu lepšího podání zvuku bez rizika kelímkového efektu, zároveň ale netlumí okolní zvuky. A okolí zároveň slyší většinu z toho, co vy. Aktuálně tak v kategorii herních bezdrátových sluchátek neexistuje otevřený model. Circumaurální headsety, které obepínají ucho, jsou náchylné na několik ergonomických parametrů, které musí splňovat pro pohodlné nošení. Především jsou to náušníky s dostatečnou výstelkou, nejčastěji z pěny s paměťovým efektem. Díky tomu sluchátko dobře obepne ucho, odfiltruje okolní zvuky, zároveň ale výrazně netlačí. To je případ levných headsetů, které mohou mít náušníky vycpány různými typy molitanu.
Výhodou pro hraní v létě je potom možnost měnit náušníky – pokud obětujete mírně zhoršené utlumení okolních zvuků, je možné nainstalovat průdušnější náušníky s textilním povrchem. Ani v jednom z našich případů ale výrobce druhé náušníky do balení nepřidává, a je nutné je dokoupit (pokud je nabízí).
Osobně mám při dlouhodobějším nošení největší problém s bolestí pod hlavovým obloukem, kterým se sluchátka opírají o hlavu. Velkou výhodou je proto co možná nejširší oblouk, který tento tlak rozloží na větší plochu. Ukázkou ideálního řešení jsou sluchátka Sennheiser, která pro pohodlné nošení nepotřebují ani přehnaně tlustou vycpávku – stačilo oblouk rozdvojit a celkově jej tak zešířit. Naopak pokud vám dělají potíže bolesti z boků hlavy, je potřeba zvolit sluchátka s dodatečně širokými mušlemi a zároveň nikterak přehnaným bočním přítlakem. Bohužel výrobci upustili od stavitelného hlavového oblouku i v tomto směru.
7.1? Ale kdeže…
Na krabicích sluchátek, nehledě na cenovku, často najdete nápisy slibující prostorový zvuk, osm kanálů a jiné marketingové výkřiky. Pravda je ale taková, že u tradičních sluchátek s jedním měničem pro každé ucho nelze opravdový prostorový zvuk vytvořit. Teď se hodí namítnout, že ve hře jde i s obyčejnými sluchátky jasně určit směr, z kterého zvuk přichází. Na tom však nemají zásluhu geniální výrobci, ale vývojáři her (respektive herních enginů), kteří umí s prostorem pracovat stejně, jako se děje při zpracování zvuku naším mozkem. Dokážou tak simulovat třeba zpoždění mezi tím, kdy zvuk přicházející z pravé strany nejdříve dopadne na bubínek pravého ucha a až s několika milisekundovým zpožděním do toho levého. Tam navíc může být mírně zkreslený, protože zároveň překonal překážku v podobě naší hlavy. Výraznější efekty potom přidávají pro rozpoznání zvuků na předozadní ose.
Pokud na sluchátkách nebo v ovládací aplikaci najdete tlačítko na aktivaci prostorového zvuku, stane se zpravidla jediné – v ekvalizéru se extrémně přidá na výškách. Tím dojde k výraznému zkreslení zvuku, kde jsou ale patrnější ruchy, jako je krok, přebití nebo třeba zamíření z odstřelovačkou v Counter-Strike. Pro dlouhodobé použití je to však natolik otravné, že s tímto nastavením pravděpodobně hrát nebudete.
Naopak za pokrok v kategorii integrovaných mikrofonů si výrobci zaslouží vysmeknout poklonu. I do sluchátek kolem třech tisíc montují mikrofony, které se zvukovou kvalitou začínají přibližovat specializovaným klopovým mikrofonům. Patrné je to dobře jak na frekvenčním rozsahu, tak absenci slyšitelného šumu.
JBL Quantum 800
Pokud si u vítězných sluchátek JBL odmyslíme podsvícení (které lze rychle vypnout), není potřeba tento model nazývat herním. Jde totiž o univerzální headset, který stejně dobře poslouží i pro poslech hudby a sledování filmů. V prvním případě samozřejmě nečekejte přesný analytický zvuk – díky ladění mu vyhovují tvrdší žánry, kde najdou uplatnění přesné a zároveň hutné basy. To zároveň oceníte při sledování filmů, a především ve hrách. Tam přináší Quantum 800 výrazný zážitek, který může po delší době zkazit pouze vyšší hmotnost sluchátek. Na druhé straně jsou ale příjemná, za což vděčí velkorysé výstelce náušníků, která má bezmála tři centimetry a hlavě se díky paměťové pěně perfektně přizpůsobí. O kus vyšší výstelku by si naopak zasloužil hlavový oblouk.
JBL jsou jediná sluchátka, která vedle proprietárního rádiového přenosu využívají i univerzální Bluetooth. To se bude hodit právě při sledování filmů nebo poslechu hudby – pro hraní her není ideální vinou mírně opožděného zvuku, který stále není ve Windows jednoduché sesynchronizovat. A pokud se rozhodnete se sluchátky cestovat či je využívat v hlučnější domácnosti, dojde i na aktivní potlačení zvuku, které opět má Quantum jako jediné v testu.
+ Velmi pohodlné náušníky
+ Celková kvalita zvuku
+ S Bluetooth a ANC
- Vyšší hmotnost
- Kratší výdrž na baterii i bez podsvícení
Ďalšie výsledky testovaných slúchadiel nájdete v časopise Computer 09/2020
Jak jsme testovali
Testování v kategorii Kvalita zvuku probíhalo při třech různých scénářích. Tím prvním byly logicky hry, kde jsme vsadili na osvědčené duo z minulého testu – Counter Strike: Global Ofensive a PubG. Zatímco v druhém případě jsme se věnovali prostému hraní, u CS jsme kromě toho využili i speciální mapu připravenou pro testování prostorového zvuku. Najdete ji ve Steam Workshop pod názvem Audio Test Chamber. Tady lze zapínat zvuky a ruchy ze hry a posuzovat, jak dobře slyšitelné jsou v různých směrech. Právě to rozhodovalo o hodnocení podání prostoru. Vedle několika testovacích skladeb z mnoha žánrů jsme sluchátka podrobili i filmovému testu. Oblíbeným je především druhý díl Pána prstenů a Bitva o Helmův žleb. Začátek bitvy a ryk vojska Železného pasu se zkrátka neomrzí.
Do hodnocení jsme zahrnuli i případné pazvuky, které by se ve sluchátcích vyskytovaly. Jde o parazitní zvuky, jež má na starost třeba vrzající hlavový oblouk nebo tření plastu o plast v kloubu náušníku. V naší cenové kategorii se však až na jedinou drobnou výjimku nic podobného neobjevilo. Do kvality zvuku jsme zároveň zahrnuli i hodnocení mikrofonu, kdy jsme pro záznam využili nástroje Audacity. Vedle čistoty hlasu jsme posuzovali také úroveň šumu a rozsah mikrofonu.
Další kategorií se shodnou váhou 35 % jako v případě kvality zvuku bylo Ovládání a připojení. Kromě regulace hlasitosti a ovládání mikrofonu jsme tady ohodnotili i přehlednost a funkčnost dodávané aplikace. Ta musí podporovat správu několika profilů, chybět nesmí ekvalizér, a pokud jsou sluchátka vybavena podsvícením, musí obsahovat jeho ovládání včetně kompletního deaktivování. To je v naší kategorii bezdrátových headsetů důležité – výrazně totiž může ovlivnit výdrž na baterii. Plusové body jsme rovněž přidali modelu, který vedle proprietárního rádiového přenosu používá i univerzální Bluetooth, jež může posloužit pro připojení k mobilním zařízením, konzolím nebo třeba chytrému televizoru.
Nejdůležitějším parametrem této kategorie hodnocení ale samozřejmě byla výdrž na baterii. Tu jsme testovali po sladění sluchátek na co možná nejvíc shodnou hlasitost nepřetržitým přehráváním hudby. A jelikož některá sluchátka si poradí s celodenním přehráváním a rekordman Sennheiser dokonce s několikadenním, nebylo realizovatelné postupné testování jednotlivých modelů. Proto jsme využili malou užitečnou aplikaci Audio Router, která zvuk každého běžícího procesu může odeslat na jiný zvukový výstup. Takto jsme z několika záložek v prohlížeči přehrávali hudební smyčky z YouTube a pomocí automatického snímání obrazovky zjistili, kdy se sluchátka po vybití z Audio Routeru odpojila.
I přes tuto testovací anabázi je ale třeba brát naměřené časy s rezervou a o kus důležitější než absolutní hodnoty jsou pro náš test poměry a také porovnání s udávanými hodnotami výrobců. Tady se odchylka většinou pohybovala kolem jedné pětiny až čtvrtiny. Na výdrž má velký vliv jak zvolená hlasitost nebo vybraný efekt podsvícení, tak i doba nečinnosti, po které dochází k automatickému uspání. Zatímco u jednoho modelu je to půlhodina, u dalšího to může být deset minut. Pak se v závislosti na četnosti použití a odložení bez ručního vypnutí bude naše naměřená doba výrazně lišit.
Poslední kategorie Ergonomie potom obsahuje především hodnocení toho, jak pohodlná jsou sluchátka po několika hodinách nošení. Velkou roli hrají výstelky náušníků a hlavového oblouku, ale i zvolené tvary nebo boční přítlak mušlí. A nechybí tady ani izolace od okolních zvuků nebo polohovatelnost mikrofonu.